CICHLIDY

Cichlidae (česky cichlidy nebo také Vrubozubcovití) jsou čeleď ryb, která patří mezi nejoblíbenější akvaristy chované ryby. Najdeme je prakticky ve všech sladkých vodách Střední a Jižní Ameriky, v afrických jezerech, ale i v Asii. Podle jejich výskytu je dělíme na tři základní druhy:

 

Jihoamerické cichlidy které se dále dělí na cca 400 dalších druhů mezi které patří velmi známe Akary, Terčovci a Skaláry

Středoamerické cichlidy zastupují Kančíci a některé druhy Akar

Africké cichlidy žijící v jezerech například rod Tropheus, či Mbunas

Snímek 011

 

Jihoamerické cichlidy patří mezi nejoblíbenější druhy akvarijních ryb, které akvaristé ve svých nádržích chovají a odchovávají. Jejich domovinou je největší a také nejdelší řeka světa Amazonka, někde také nazývaná Rio Amazonas, Parana Guasu nebo Parana Tiga. Tato obrovská řeka protéká třemi státy jižní Ameriky (Brazílie, Peru a Kolumbie) a má více jak tisíc přítoků a právě v těchto přítocích a slepých ramenech nacházíme druhy cichlid, které chováme v našich akváriích. Jen pro zajímavost Amazonkou protéká přibližně dvacet procent sladké vody na zemi. Mezi nejznámější a nejpopulárnější cichlidy z této oblasti patří bezesporu skalára amazonská (Pterophyllum scalare a jejich blízce příbuzná skalára vysoká (Ptherophyllum altum). Dále jsou to celkem robustní, ale nádherné akary modré (Andinoacara pulcher) různé, krasné zbarvené menší cihlidky rodu Apistogramma a nesmíme zapomenout i na krále zdejších vod terčovce (Symphysodon discus) který je podle mého v těchto přírodních formách zdaleka nejhezčí. To jsem vyjmenoval asi ty nejznámější a nejčastěji chované druhy jihoamerických cichlid, ale žije jich tu více než 400 druhů a vypisovat všechny je asi zbytečné. Pro zdárný chov a odchov cichlid z Amazonky budete potřebovat akvárium větších rozměrů, dostatečně osázené rostlinkami a jelikož jsou jihoamerické cichlidy vesměs ryby teritoriální, bude to chtít i vytvořit dostatek úkrytů z kamenů a doporučuji i nějaký ten kořen. Voda by měla být dobře prokysličená, lehce kyselá 6-7 pH a tvrdost měkká až středně tvrdá 5-15 °dGH. Cichlidy jakožto dravci vyžadují masitou potravu, takže doporučuji mražené komáří larvy všech dostupných druhů, nebo speciální vločková či granulovaná krmiva s vyšším obsahem masa. Větším druhům jako je třeba akara, kančík, nebo perleťovka je možné přilepšit menšími žížalami, nebo i kousky hovězího srdce. S odchovem nebývá obvykle žádný problém, jen je důležité, aby se pár sám vybral z několika ryb, poté se vytřou a o jikry i potěr se starají oba rodiče. Americké cichlidy mají velký počet jiker, aby se zaručilo, že se do dospělosti dožije větší počet ryb.

240476_1930936367490_4624708_o

Středoamerické cichlidy dorůstají obvykle větších rozměrů a díky jejich větší agresivitě se hodí spíše pro zkušenějšího akvaristu. Vyskytují se v mírněji tekoucích řekách a jezerech v Mexiku, Guatemale, Panamě, Belize, Hondurasu, Salvadoru. Nejvíce chovaný druh středoamerické cichlidy u nás je kančík příčnopruhý (Cichlasoma nigrofasciatum). Tento druh je velice nenáročný a jeho chov a odchov je velmi snadný. Nádrže pro tyto cichlidy, by měly být spíše prostornější s většími kameny a kořeny. Rostlinky se nedoporučují, protože kančíci dostávají svému jménu, ryjí ve dně a tak i zakořeněné rostlinky nemají šanci. Voda pro chov těchto ryb by měla mít teplotu 23-30°C kyselost 6,8-7,5 pH a tvrdost 

polotvrdá až tvrdá 10-20 °dGH. Stejně jako jejich příbuzní z jižní ameriky, jsou tyto cichlidy vesměs masožravci, takže krmivo s vyšším obsahem masa jim bude vyhovovat. S rozmnožováním je to velmi podobné jako u jihoamerických cichlid.

 

Africké cichlidy se od těch amerických poměrně hodně liší. Není to ani tak vzhledem, ale spíše způsobem života, nárokem na potravu, rozmnožováním a prostředím, ve kterém žijí. Drtivá většina chovaných afrických cichlid, je původem ze tří obrovských afrických jezer. Jsou to jezera Malawi, Tanganika a Viktoriino jezero. Já tu budu popisovat druhy jen z jezer Malawi a Tanganika, protože ty žijí v naších akváriích nejvíce.

Jezero Malawi má rozlohu 30 800km² je dlouhé asi 580km, 75km široké a jeho maximální hloubka činí 706m. Drtivá většina ryb v jezeře se řadí do kmene Haplochromine, který se dále dělí do čtyř skupin Mbuna, Aulonanocara, Astatotilapia a Haplochromis. Nejvíce je zřejmě zastoupena skupina Mbuna(skalní ryba), která jak už její název napovídá žije při skalnatých březích jezera Malawi. Tyto ryby, které dorůstají velikosti 10-15cm jsou co se týče zabarvení velice atraktivní a příroda u nich na barvě rozhodně nešetřila. Jsou ale i velice teritoriální až agresivní a je nutné je chovat ve větších hejnech, kde zejména agresivita samců se rozprostře mezi více ryb a nedochází tak úmrtí méně dominantního kusu. Minimální velikost akvária pro tento druh je 250l a důležitá je tam plocha dna (čím větší tím lépe). V nádrži této velikosti může v pohodě žit hejno dvaceti mbun. Vzhledem k tomu, že mbuny se v jezeře živí převážně řasami, nehodí se do nádrží s rostlinkami. Obyčejně je velice rychle zdecimují. Jinak ale sežerou v podstatě cokoliv od komářích larev po perloočky a nepohrdnou samozřejmě ani suchou potravou. Rozmnožování této cichlidy nebývá žádná věda, ale je velice zajímavé. Oplodněné poměrně velké jikry samice uchovává ve své tlamce (od toho název tlamovci) po dobu asi jednoho měsíce a po vylíhnutí potěru rybky vypouští a již se o ně nestará. Voda pro chov by měla být 24-28°C kyselost 7,5-8 pH tvrdost 7-14°dGH. Mbuny jsou velice citlivé na kvalitu vody, takže doporučují kvalitní filtraci s přisáváním vzduchu na vyústění a co se týče dna, tak já používám klasický bílý písek do bazénové filtrace.

242440_1930933887428_5103222_o

Jezero Tanganika má rozlohu 34 000km² je dlouhé 650km, široké 80km a jeho maximální hloubka je neskutečných 1470m. Ačkoliv je vzdálenost mezi jezery Malawi a Tanganika nějakých 400km, nenajdete tam stejné druhy ryb. Je to dáno tím, že je Tanganika doslova izolována od řek a potoků prudkými peřejemi, které ani ryby nedokáží překonat. Většinu vody jezero získávalo a získává v období dešťů, které trvají od března do května. V jezeře žijí cichlidy kladoucí jikry na podklad, ale i tlamovci jako v Malawi. Velmi populární druh je tlamovec roduTropheus. Momentálně rozlišujeme sedm druhů rodu Tropheus a ty se nadále dělí na barevné varianty, kterých je v současné době víc jak 90. Nejčastěji chovaným druhem tropheuse v akváriích je Tropheus duboisi, čemuž zajisté přispěla i jeho nižší vnitrodruhová agresivita. Jako u malawských tlamovců i u tanganických je nutné aby nádrž měla alespoň 250l a dostatečně prostorné písečné dno s několika kameny. Tropheusi jsou v podstatě čistě býložravé ryby a proto je chováme bez rostlinek. Na trhu je dostatek krmiv, které jsou speciálně vyrobené z řas (obyčejně spirulina a chlorella) a jsou ideální náhradou za originální potravu tlamovců. Vzhledem k tomu, že je tropheus býložravá ryba, má oproti jiným rybám dlouhé střevo, tím pádem delší trávení a rostlinnou stravu tak dokáže efektivně 

strávit. Masitá potrava se ve střevě tropheuse brzy kazí, ryba se nafoukne a v bolestech umírá. Vodu v akváriu udržujeme mezi 25-28°C kyselost 7,8-9 pH a tvrdost 7-12°dGH. Rozmnožování probíhá stejně jako u tlamovců z jezera Malawi.

Dalšími velmi oblíbenými tanganickými cichlidami jsou Cyphotilapia frontosa, Cyprichromis leptosoma, Julidochromis transcriptus, Neolamprologus leleupi a Altolamprologus calvus. Všechny výše jmenované ryby kladou jikry na pevný podklad nejsou to tedy tlamovci.

 242440_1930934007431_3368208_o

Všechny tyto cichlidy se během svého vývoje přizpůsobily prostředí ve kterém žijí a stejně tak potravním nárokům a proto se můžeme setkat i s jedenácti kilovou, téměř metrovou amazonskou Cichlidou ocasookou, která by se ale jistě v běžných nádržích akvaristy chovala velmi obtížně a nebo velmi malou africkou cichlidkou pojmenovanou Pestřenec proužkovaný, která dorůstá maximálně 5 cm.

Stejně jako ostatní zvířata, se i cichlidy dělí na masožravce, respektive všežravce a býložravce. Masožravé cichlidy obvykle sežerou všechno co se jim vejde do tlamky ať už jsou to různé larvy hmyzu, nebo i menší rybky. Drtivou většinu býložravých ryb najdeme překvapivě v afrických jezerech, kde obrovská hejna těchto cichlid spásají řasy z kamenitého dna. V akváriích tyto ryby obvykle krmíme speciálními granulovanými, nebo vločkovými krmivy, ale běžně se dají koupit i mražené larvy komárů, nítěnky, artémie nebo cyklop.

Cichlidovité ryby mají velmi vyvinutou péči o potomstvo a nakladené jikry stejně tak i vylíhlý plůdek si velice pečlivě stráží před možnými predátory. I v tomto případě evoluce ryby vybavila některé druhy ryb velmi specifickou schopností ochrany potěru.

Snímek 114

Pokud patříte mezi začátečníky, zakládáte nové akvárium a vybrali jste si právě cichlidy, tak zkuste nejdříve méně náročné druhy jako jsou Akary nebo Kančíci. Pokud se Vám i rybám bude dařit, tak časem určitě pořídíte i skaláry a nebo i krále sladkovodních cichlid Terčovce. To už je ale opravdu vysoká škola akvaristická a sebemenší chyba vás může připravit o tyhle nádherné, zajímavé ale i náročné ryby.